Strukturální integrace byla vyvinuta Dr. Idou P. Rolf (1896 - 1979). Nejznámější verze této metody je po ní pojmenována - Rolfing.
Označení Rolfing® je ochrannou známkou a může být používáno jen certifikovanými rolfery.
Základní paradigmata strukturální integrace:
- tělesná a duševní stránka jsou vzájemně podmíněnými stránkami lidské bytosti
- lidský organismus není jen sám o sobě, ale je ve vztahu k zemské přitažlivosti
- strukturální integrace se neorientuje na symptomy, ale na celkové souvislosti v živoucím organismu
- zaměřuje se na rozvoj lidské individuality při využití jejich vnitřních zdrojů
- terapie využívá aktivní přístup klienta
Pojem strukturální souvisí s tělesnou stavbou - struktura je způsob, jakým jsou navzájem spojeny jednotlivé části těla. Tato celková
tělesná struktura je v určitém vztahu k zemské přitažlivosti, které se musíme přizpůsobovat. Pojem integrace se týká vzájemného poměru
různých tělesných regionů mezi sebou, vztahem mezi strukturou a pohybem, zaměřením na běžný život a s ohledem na duševní kontext člověka.
Lidské tělo si můžeme představit rozčleněné do jednotlivých segmentů (hlava, krk, ramena, hrudní koš, břicho, pánev, stehna, bérce a chodidla).
Když jsou uvedené části těla k sobě uspořádány svisle a zarovnány podle osy kolmé k zemi, jsou také v souladu s osou zemské přitažlivosti a člověk
nemusí vydávat dodatečnou energii, aby zůstal v rovnováze. Orgánem, který vzájemně spojuje všechny vnitřní struktury lidského těla, jsou fascie
(ty vytvářejí povrchové i hluboké vrstvy fasciální sítě). Podléhají změnám, vyvolaným nároky na lidský organismus, kterým je tělo vystaveno
(různá traumata, nehody, nemoci..). Změněná tělesná struktura ovlivňuje způsob pohybu a naopak. Protože se fascie vyznačují určitou plasticitou
(na rozdíl od svalů nejsou ovlivnitelné vůlí), lze cíleným působením na ně dosáhnout opětovné pohyblivosti a napřímení těla.
Cíle ošetření:¹
- jednotlivé tělesné části by se měly při vzpřímeném postoji přibližovat ose zemské přitažlivosti
- vytvoření optimální rovnováhy mezi přední a zadní částí těla
- snaha o harmonickou spolupráci mezi svalovými natahovači a ohýbači
- dosažení relativní symetrie levé a pravé části těla
- vodorovné uspořádání párových kloubů (kotníky, kolena, kyčelní klouby, ramena, lokty..)
- pokud možno co nejmenší výdej energie při každém pohybu
- snížení tělesného napětí celého těla
- uvolněné dýchání
- zlepšení vnímání vlastního těla i vnějšího prostoru.
Oblasti použití:¹
- ošetření pohybových omezení (artróza kloubů, skolióza, napětí ramenního pletence a šíje, migrény..)
- pro lidi se zvýšenou potřebou vyjadřování skrz své tělo (sportovci, tanečníci, zpěváci..)
- řešení duševních problémů a osobní růst (duševní změny probíhají paralelně se zlepšováním stavu lidského těla).
Rolfing se praktikuje většinou v rámci série 10 sezení. Nemám certifikaci pro rolfing. Strukturální integraci využívám jako
jednu z technik pro dosažení celkového uvolnění napětí v organismu.
Kontraindikace:
- u artrózy se vyhýbáme ošetření akutně zanícených tkání
- extrémně vysoký krevní tlak
- hloubkovou strukturální integraci nelze provádět v těhotenství, při akutních problémech s ploténkami,
zlomeninách nebo akutním zranění měkkých tkání, leukemii
- poškození mozku a psychózy
- rakovina
- osteoporóza v pokročilém stadiu
- těžká srdeční onemocnění
- silné spastické problémy
- aktuální léčba kortizonem